chovatelská stanice z Dvoreckého údolí

                           Jména fenky                                                                                Jména pejsci

Deníček štěňátek

7.týden

Je nám 7 týdnu. Všichny už si nás vybrali naši nový páníčci, nebo jsem si je vybrali my? Jsme naočkovaní, odčervení, otetovaní a prý připravení jít do našich nových domovů. Už když tohle panička píše, tak se jí lesknou oči, ona je děsně citlivá, fakt hrůza :) To my se těšíme, ale prý jen pro to, že nevíme co nás čeká. Tento týden jsme také měli 2 super návštěvy. Nejprve přijela Beatka se svou paničkou a o den později Oski se svími pánečky. Oski je náš nevlatní bráška. Panička už také chystá veškeré papíry a dokumenty, co spolu s námi bude dávat našim novým páníčkům. Zítra ještě objedná pytle s granulkama a budeme nachystaní čekat, kdy bude ten náš den "D". Takže za týden už žádné psaní, za týden se setkáme osobně. Už se všichni těšíme!

6. týden

Jsme zase větší. Tento týden jsem se opět nenudili. Nejdřív jsem opět měli spoustu návštev, to bylo moc fajn. Už skoro všichni známe své nové rodiny, ale oni nás ještě ne, oni nás poznanjí, až si nás dovezou domu :) V pondělí to ale bylo hořší. Páníčci nás nejdřív strčili do auta, bez maminky, a odvezli nás k veterináři. Ze vzteku jsem mu to tam všichni počůrali. No, on se nám pak taky odměnil. Nejdřív nám dal píchanec, to by ještě šlo, ale pak nám otetoval ouško, a to jsme teda plakali. Naštěstí jsme na to rychle zapomněli a páníčci nás doma odměnili, jak jsme byli šikovní. My jsem se jim za odměnu pustili do bot :)

5. týden

5. týden, jsme malý, jsem hravý, jsme ukousaný, jsme uřvaný, jsme mazlivý a stávají se z nás triskomyši, takže vyfotit nás je celkem problém. Tento týden se prý musí páníčci rozhodnout, který z nás je pro ně ten pravý, no to jsme na to samy zvědavý. Panička o nás říká, že jsme vyrovnaný vrh, všichni prý stejně zlobíme a stejně se mazlíme, tak to má i ona těžký. Teď jsem ji ale začali kousat, tak se na nás dost zlobí. Ale co máme dělat, když máme tak super zuby. Většinu času už trávíme venku, což je prima, ta se dá dělat věcí. Je tam taky jezírko z kterého se dá pít, ale dají se tam i namáčet hlavy a tlapky. Panička z toho má vždy skoro infark, prí tam spadneme. Taky nám připravila další zradu, včera nás zavolala na krmení, tak jsme běželi na kaši a místo kaše byli v mnisce granule. No to si neumíte představit, tak jsme je tam nechali pro velký a šli uraženě pryč, že jí to snad dojde, nedošlo, dneska nám je dala znova, no tak jsem je zkusili ochutnat. A ochutnávali jsme a ochutnávali, až byla miska prázdná :) 

4. týden

Páníčci nám na bednu přidělali prkno, aby jsme z ní nemohli vylézat. Vydrželo nám to přesně 3hodiny, než to světle růžová holka zdolala a přesně 1 den, než se nám to podařilo všem. Tento týden byl také plný nových věcí. Krom maminčina mlíčka dostáváme příkrmy, jsou fakt moc dobrý, hned je máme zbaštěné. Také už chodíme ven na zahradu, tak je to prima, toliko místa kde můžeme běhat. No a v neposlední řadě, začali za náma jezdit naši nový páníčci, takže máme veselo. Snad se jim líbíme, oni nám totiž jo, dovezli nám spoustu hraček na kousání, tak komu by se to nelíbilo, že :D

3. týden

Tak konečně se Vám můžeme zase přihlásit, panička si tentokrát dalala na čas. Prý nestíhá, no to určitě.Takže, co je tu nového. Už umíme vylěst z bedny, panička zuří. My to totiž trénujeme v noci a když se to někomu povede, tak strašně štěká a kňučí a láká k sobě ostatní. Panička musí vstát, slíst ze schodů, nacpat nás spátky do bedny a zase jít nahoru spát. My děláme jako že taky spíme, ale když je všude klid, tak se trénování pustíme znovu. Je to fakt sranda. Taky už umíme vrčet a štěkata už všichni perfentně vidíme, takže víme, kde je mamka s mlíčkem. Měli jsme slíbeno, že se podíváme ven, ale místo sluníčka a tepla tu sněží, tak prý zatím nikam nepůjdem.TGaky nás panička zase fotila. Snažili jsme se jí utéct, tak snad si to příště už rozmyslí. Ale teď jsem se všichni nadůlíbli a pomali usínáme. Tak pá za tejden

Na veterině

Dnes nás čekala akce "Z" Ráno jsme přenadali mrňouse do koše na prádlo, naložili společně s Astou do auta a vyrazili směr Jihlava na veterinu. Jen jsem zabouchla kufr, štěňata začala hlasitě protestovat. A protestovala a protestovala a najednou bylo ticho. Jelikož už vidí, tak viděli, že mamka sedí vedle. A samořejmě je nenapadlo nic jiného, než vylézt k košíku a přicucnout se k mamině. Naštěstí, než jsme dojeli do Jihlavy, tak únavou ze sosání mlíčka usnuli, takže pochytat je a vrátit do košíku nebyl až tak velký problém

:)

2.týden

Už nám jsou 2 týdny. Všichni už máme otevřená očka a polinku začínáme koukat na svět, ještě toho ale moc nevidíme. Když nejíme nebo nespíme, tak pilně trénujeme stavění na tlapky a pokoušíme se chodit. Je to celkem sranda, zvlášť, když se nám pacičky zamotávají do sebe. Taky zkoušeme vrčet a štěkat. Je to príma, jen panička na nás zle kouká, když ve dvě ráno přiběhne zjistit, co se stalo a ono se vlasně nic nestalo, my jen trénujeme. Taky nás dneska s páníčkem pěkně potrápili. Museli jsem podstoupit vážení, to bylo proma, panička nás dala do košíčku, ale pak nás zase fotili a každýho zvlášť. A my při tom chtěli baštit, taky jsme jim to dávali hlasitě najevo, aby si snad nemysleli, že se nám to líbí. Ale už je po všem, tak my jdem za spát. Tak pá za tejden.

1.týden

Máme za sebou první týden života.No, co by jsme vám řekli, je to príma. Pořád spíme nebo jíme. Pořád se o nás někdo stará, někdo kolem nás běhá. A když ne, tak to dáváme hlasitě najevo. Krásně přibýváme, takže panička z nás má radost. Jen kdyby pořád neotravovala s tím foťákem. Předtavte si, ona nás fotí když jíme, když spíme, když se snažíme plazi, prostě furt. Prej pro naše budoucí páníčky. Pche, my nikam nepůjdeme, my tu zůstaneme s mainkou a jejím mlíčkem :)

Rodokmen štěňátek/ Pedigree puppies